foto druzstvo 01 small

AKTUALITY

Vážení družstevníci,

posílám informaci o dalším postupu oprav atrií.

V současnosti je dokončeno vysušení geotextilie pod stávající PVC foliovou izolací střechy a tato folie je kompletně opravena, takže by do prostor garáží nemělo zatékat. Příští čtvrtek bude dodána tepelná izolace a začne se s pokládáním nových vrstev střechy (geotextilie, tepelná izolace, nová PVC foliová hydroizolace střechy atd.). S ohledem na množství materiálu byla bohužel dodací doba dodání tepelné izolace 6 týdnů, a proto nemohlo začít pokládání nových vrstev dříve.

Pokládání nových vrstev tedy započne příští týden (v malém atriu), ale souběžně dojde i k dalším pracím ve velkém atriu. Zde se zahájí od pondělí (pokud nebude úplně nepříznivé počasí) bourací práce na předzahrádkách přízemních bytů. Jak bylo odsouhlaseno na mimořádné schůzi družstva (zápis pošlo v nejbližší době), je nutné vyřešit problém, že ve skladbě předzahrádek není ve skladbě teras tepelná izolace shora. To může mít za následek vznik významného tepelného mostu, který může mít za důsledek prochládání podlahy, případně navazujících vnitřních stěn přízemních bytů. Pro vyřešení tohoto problému tedy bude provedeno následující řešení. Bude vybourán spádový beton na předzahrádkách v tl. cca 80 mm (až k prosklené balkonové stěně) a do konstrukce střechy bude vložena tepelná izolace (extrudovaný polystyren tl. 50 mm), na který budou následně provedeny nové konstrukce střechy, tak aby výšková úroveň pochozí dlažby nezasahovala do prosklené části balkonové stěny.

Z těchto důvodů bych požádal obyvatele přízemních bytů ve velkém atriu, aby si vyklidili prostor předzahrádek a práce mohly být co nejrychleji provedeny (tyto práce budou probíhat od pondělí). Současně se zahájením těchto prací a následným pokládáním nové konstrukce střechy v malém atriu, které započne rovněž příští týden (po dodání tepelné izolace), dojde v pondělí k uzavření prostoru atrií oplocením, které nebude průchozí, protože není možné, aby se zejména při pokládání nových konstrukcí v prostoru stavby pohybovaly osoby, které by mohly svým pohybem porušit nové skladby. V tomto případě vzniká problém zejména pro obyvatelé domů C2 a C3, kteří budou bohužel muset po dobu oprav používat vstup přes garáže. Po položení nové skladby, následně dojde k položení dlažby, aby byl co nejrychleji umožněn běžný vstup do domů C2 a C3. Současně bych chtěl požádat, aby obyvatelé bytů neodhazovali nedopalky cigaret (a i jakékoliv další předměty) do prostoru atrií, protože tím může dojít k porušení skladby nové střechy !

S pozdravem,

Pavel Maškarinec

Vážení družstevníci,

posílám před členskou schůzí několik informaci k opravě atrií.

 

První se týká problematiky toho co dělat, pokud by se oprava nestihla do zimy, jak se o tom hovořilo na předchozí schůzi. Podle vyjádření projektanta i stavební firmy by (teoreticky) současná folie měla po opravách děr (a překrytí geotextilií) zafungovat i přes zimu. Nicméně je to krajní varianta a nikdo nezaručí, že to opravdu nebude bez problémů a folie se pak nebude muset vyměnit úplně za zcela novou. Navazující problém je, že folie je za vlhka velmi kluzká a rozhodně by po ní nikdo neměl chodit za mrazu, ledu, sněhu. Tento problém by se musel řešit tak, že by na podložky byly rozloženy chodníčky z bet. dlaždic v místech, kde se musí chodit (domy C2 a C3) a kolem nich by se udělalo provizorní zábradlí z dřevěných latí.

Druhá věc se týká problematiky konstrukce podlah předzahrádek, která vznikla při zpracování projektu a po provedení sond. Dle provedených sond není ve skladbě teras tepelná izolace shora. Tpelná izolace v tl. cca 80 mm z min. vláken je provedena zespoda (z garáží). Podle projektanta tak může vznikat tepelný most, který může mít za důsledek prochládání podlahy, případně navazujících vnitřních stěn. S ohledem na výšku konstrukcí není možné položit novou tepelnou izolaci (tl. 50 mm) až proskleným stěnám, neboť by skladba zasahovala do rámu dveří. Nabízejí se tedy 3 varianty řešení: 
1) Vybourat spádový veton v prostoru předzahrádky (cca 80-90 mm) a realizovat tep. izolaci XPS v tl. 50 mm pod úroveň současné hydroizolace (varianta doporučená projektantem). Dle odhadu nákladů se v případě všech teras může jednat o náklady ve výši cca 650 000 Kč pro 11 teras. S ohledem na pokročilý stav sezóny a riziko počasí je toto řešení nejen nejvíce finančně nákladné, ale současně je těžko realizovatelné do konce roku. Variantou je, pokud se nepřeruší úplně stavba, dokončit stavbu a tyto úpravy dělat až na jaře po částech.

2) Vybourat balkonovou sestavu a instalovat novou o cca 10 cm nižší, čímž nicméně vznikne schod v přechodu směrem ven a částečně i horší prosvětlení. Náklad odhad cca 35 000 Kč na jednu sestavu v plastu (dohromady cca 385 000 Kč). Současné výplně jsou cca 18 let staré, jsou na konci životnosti. Nicméně zde by bylo nutné řešit financování (rozdělení nákladů družstvo vs. družstevníci konkrétních jednotek).

 

3) Vybourat pruh skladby podél balkonových dveří a vložit tepelnou izolaci ve svislém pruhu širokém cca 50 cm. Tato varianta je nejméně nákladná, cca 85-90 000 Kč.

 

4) Poslední variantou je pak nechat stávající stav, samozřejmě, že s opravenou PVC folií střešní konstrukce.

 

Konečně poslední informace se týká toho, že na členskou schůzi přijde i zástupce firmy ASAP, aby představil firmu, další postup prací, atd.

 

S pozdravem

 

Pavel Maškarinec

 

 

Vážení družstevníci,

jelikož členská schůze konaná 14.9.2017 nebyla usnášeníschopná, svoláváme náhradní členskou schůzi, která se bude konat 2.10.2017. Upozorňuji, že náhradní členská schůze je usnášeníschopná v jakémkoliv počtu členů. Program na náhradní členskou schůzi naleznete zde.

Pavel Maškarinec

Smlouva o dílo s firmou ASAP zde.

Projekt oprav podle něhož proběhla výběrová soutěž, v níž zvítězila firma Penta, pošleme na požádání (na adresu družstva) přes úložiště s ohledem na velkou velikost souborů.

Vážení družstevníci,

zveme Vás na Řádnou členskou schůzi, která se bude konat 14. září 2017.

Pozvánku na členskou schůzi naleznete zde.

Pavel Maškarinec

Posudek firmy Atelier DEK.

Posouzení a návrh firma BAUMI s.r.o. (viz níže):

Základní rozbor situace:

 

Projektant zmiňuje, že v Atriu 1 má podezření na použití folie tl. 1.2 mm. Dle vizuálního posouzení mi připadala rovněž fólie poměrně dost slabá. Tl. folie 1.2 mm pro pochůzné a vegetační střechy je zcela nedostatečná, nevyhovující. Pokud by se prokázalo, že se jedná o fólii tl. 1.2 mm, doporučujeme jí vyměnit, resp. s ní zcela nepočítat ať pro funkci parozábrany nebo pro funkci hydroizolace nebo pro funkci provizorní nebo pojistné hydroizolace.

 

Dle zkušeností lze říci, že v případě použití hydroizolace z plastové fólie s podkladní geotextilií v případě perforace fólie a zatékání se voda šíří pod fólii neomezeně daleko a všemi směry. Dále lze konstatovat, že podkladní geotextilie na předmětné stavbě je saturovaná vodou, která může vytékat ze střechy ještě několik měsíců či let (zejména po přitížení dalšími vrstvami). Z tohoto důvodů může být i sporné provádění zátopových zkoušek na současných střechách nebo jejich úsecích.

 

Dnes se domnívám, že je trend, nedávat na PVC fólie (je třeba ověřit u každého výrobce) geotextilii jako ochranu proti mech poškození, protože tato se saturuje vodou a umožňuje růst dalších mikroorganismů, které mohou fólii ničit.

 

Doporučoval bych provést ověření odvodnění střechy – namátkou zjištěno u většího atria 2 vtoky s průchodností cca 80 mm, což nebude zřejmě dostatečné (hrozí riziko „ zaplavování“ střechy vodou, nadzvedávání inverzní střechy, degradace vegetace). Do zatížení střech vodou nutno započítat i plochy navazujících stěn, ze kterých voda do atria stéká a dále případně další plochy lodžií apod.).

 

Ke kondenzaci pod fólií může v současné době docházet jednak přestupem tepla a vlhkosti, ale i tak, že teplý relativně vlhký vzduch z garáží proudí netěsnostmi v žb desce (např. dilatačními spárami, kolem prostupů atd.). Tento jev může být mnohem zásadnější a intenzivnější příčina kondenzace než prostup přes plnou konstrukci. Projektant na to zřejmě pamatuje a v projektu popisuje těsnění dilatačních spár v betonu.

 

Zjevně (pokud nebude možnost ověřit měřením teplot a vlhkostí vzduchu) by bylo bezpečnějším řešením vložit do skladby střechy tepelnou izolaci. Obecně vzato se musí jednat o tepelnou izolaci odolnou namáhání v provozní střeše (zatížení tlakem).

 

Dále je třeba upozornit na to, že zateplení konstrukce pouze v ploše nemusí být řešením problému, neboť mohou výraznou roli hrát detaily tvořící tepelné mosty (např. atikové stěny, styky stěn a stropu atd.). Troufnu si odhadnout, že by mohla stačit tepelná izolace v tl. 50 mm.

 

Nabízí se cca tři způsoby zateplení konstrukce:

 

  1. Zateplení shora v tzv. inverzní střeše. Jedná se o řešení se speciálním výrobkem tepelné izolace, který je určen pro uložení nad vrstvou hydroizolace. Osobně toto nepovažuji za zcela nejvhodnější a nejtrvanlivější řešení střech, ale s ohledem na další limitující faktory to může být nejlepší řešení situace. Toto řešení má výhodu v tom, že nebude třeba měnit výškovou „rovinu“ hydroizolace a nenastanou tak problémy s napojením na navazují konstrukce, zejména dveře. Doporučil bych tepelnou izolaci s polodrážkou, prošroubovat ve spojích tak, aby co největší množství vody odtékalo po této hydroizolaci.
  1. Zateplení shora s uložením tepelné izolace pod hydroizolaci. Toto řešení bych považoval za nejbezpečnější a nejtrvanlivější, ale má nevýhodu s nutností řešit navýšení uložení detailu dveří a dalších kritických míst.  Toto řešení by bylo nutné komplexně rozpracovat, jedná se o zásadní zásah do celého řešení střech a navazujících konstrukcí.
  2. Zateplení sdola – teda zateplení stropní konstrukce zespoda + povrchová úprava. Toto řešení by muselo být provedeno až po kompletním vysušení střechy, navíc by bylo nutné použít tepelnou izolací, která bude splňovat zřejmě další kritéria v garážích (požární bezpečnost atd.). Opět vyžaduje komplexní posouzení, vliv na snížení světlé výšky atd.